Abych to upřesnil:
odstartoval jsem, nastoupal, přeskočil pod další mrak atd., abych vyzkoušel podmínky a nastavil vyvážení na přeskok. Dvě minuty před otevřením okna kontroluju, jestli mám zavřené brzdy a až tehdy jsem si všimnul, že se letí s klapkáčem! (Prostě mne nějak nenapadlo, co to je 15m. třída...
) Samozřejmě vyvážení nastavené sice na přeskokovou rychlost, ale s klapkama na 3B (ASWéčko). Takže opustit stoupák, nastavit klapky a vyzkoušet vyvážení. Tím jsem dost sklesal, mezitím se samozřejmě přesunul mrak nad startem na východ. Než jsem dostoupal na 1800m (a než jsem se zase naučil točit), nastal po trati rozpad. Musel jsem hodně uhnout a "kličkovat". Celý první a druhý leg byla jedna velká křeč. "Můj systém" vyhledávání silnějších stoupáků podle tvaru mraků totálně selhal - malý, jakoby v pokročilém stádiu rozpadu, mrak dal víc jak +2,5 a velký, hustý s "čepicí", který vždy znamenal silné stoupání nedal nic, nebo dal rozházené nic. Až nad Sněžníkem se mi zlepšila nálada - tam, kde jsem čekal silnější stoupání, bylo a vysoko. Přeskok pod další "vyzkoušený" mrak a zase skoro +3 a do 2000m. Dlouhý přeskok přes třetí otočák a na konci kopců po trati tři nádherné, husté a vysoké mraky. Tam jsem očekával +2 a víc. Po cestě se udělala chmurka, v 1500m jsem pod ní prolítnul a vario vylétlo nad +3m/s. Rychle jsem se rozhodoval, co udělat. Do cíle daleko, na dokluz by to nedalo (byl jsem vysoko a na DDH chybělo 650m), musel bych ještě jednou točit. Tak jsem to prolítnul a mířil k těm třem cumulům. Tam jsem čekal oněch víc než +2 do 1800m, což by dalo na dokluz a podle času nebyl průměr, na tu bídu, ještě špatný. První mrak - dvě široké otočky a nic. Druhý rozházených +1,5. Pod třetí jsem si netroufnul a z 1000m jsem nekonečně dlouho točil do základny. Průměr v hajzlu a ještě rychle počítat, kudy obletět poslední kopec a jestli to vůbec vydá. Po prolítnutí cílem jsem byl nas***ý, znechucený, ....