Ne že by mne to netěšilo, ale bylo to na úkor Martina.
Před startem jsem hned hlásil, že se za někoho pověsím (představoval jsem si vláček RX - MSE a já), neb byla nová scenérie a já neměl potuchy, co na ní můžu čekat a neměl jsem ani přípravu (mapu do SeeYou jsem našel až po závodě). Taky jsem laboroval s nastavením MC, podle síly stoupání to vypadalo na ulomení křídel.
Před startem jsem přesně nepochopil Martinovy "manévry" - protože Krejča čekal se startem a protože už znám Martinův styl, tak mne "vyhrál" - a když jsem viděl, že stoupá a nebylo hlášeno odstartování, rychle jsem zavřel brzdy a přitáhnul. V tu chvíli naskočilo, že odstartoval, takže následovaly opět plné brzdy a střemhlavý let. Vyšlo mi to na fous, 1370m... To už měl Martin 1,5km náskok a díky mému nepovedenému startu i výškovou výhodu. Kousek za startem začal točit první stoupák. Neměl jsem zapnutý Freetrack, což znamenalo rozhlížet se přes klávesnici. Tím pádem nedržím joystick a tím pádem se nedokážu pořádně ustředit. Jen jsem pořád slyšel kolem sebe svistot... Jakmile pokračoval Martin dál, šel jsem taky i přes nevýhodu ve výšce. Zeptal jsem se ho, zda nám to vyjde za další hřeben (hřebínek), kde se udělal mrak, ale hned na to začal znovu točit pod mrakem, který byl asi vysoko, protože jsem si ho nevšimnul. To se už podemne dotáhnul druhý Martin (CCC), takže jsem hlídal prostor nahoře i dole. Opět Martin hlásil +5 a já točil +3,5. Tentokráte jsem udělal ještě jednu otočku navíc po Martinově odchodu a se ztrátou 2km pokračoval jeho rychlostí za ním. Kousek před 2TP byl malinko vpravo mrak, ale Martin pokračoval dál rovně přes jeho závětrnou stranu. Nechtělo se mi tam a zkusil jsem štěstí pod prostředek. Než jsem k němu dolítnul, bleskově se rozpadnul a průlet klesáním mne stejně neminul. Po otočení rychle pod čerstvý mrak a dotočit až k základně. Martin byl už na přeskoku se stálým 2km náskokem. Šel jsem lehce vpravo od jeho trasy a potkal jsem dva stoupáky v čisté. Mířili jsme k prvnímu velkému hřbetu. Vpravo nad jedním vrcholem se udělal mrak a hlásím to Martinovi, jenže ten odpověděl, že tam neletí. Neznal jsem důvod a v očekávání letěl tedy za ním. Potom mi to došlo, šel na svah a mne se to zdálo btzo, protože jsem měl větší výšku. Než jsem doklouzal na úroveň hřebene (do jeho výšky), byl Martin zase o kousek dále. Měl svhové proudění a tudíž zrychlil. Jakmile jsem zjistil jak a kde svah funguje, začal jsem ho dotahovat. To už jsme se přiblížili k dalšímu otočáku. Martin se odlepil od svahu a letěl otočit. Mně se to zdálo moc brzy, tak jsem pokračoval dál po svahu. Potom nejkratší cestou k TP a zpět ke svahu. Díky tomu jsem měl další metry navíc oproti Martinovi a mohl jsem začít stahovat. Dotáhnul jsem se na 200m a držel odstup. Najednou Martin elegantně a v plné rychlosti obkroužil jeden vrchol na severní stranu, ale k mému údivu pokračoval dál. Tohle bylo evidentně dopředu plánované a taky mi to potvrdil. Pokračovalo se přes údolí na další hřeben, který po několika kilometrech končil a zase jsme přeskakovali na východ k dalšímu, který nás měl dovést až na úroveň dalšího otočáku. Když jsme se blížili k hřebeni, hlásil jsem nad vysokým a strmým vrcholem mrak a tušil jsem, že to tam bude pěkně fungovat. Martin něco řekl (nerozuměl jsem mu) a pokračoval vlevo podél svahu. Já pokračoval k vrcholu. Stoupání sílilo na +5 a já se tetelil. Jenže najednou zesláblo na nulu. Blížil jsem se ke konci vrcholu, kde byl příčný hřebínek a čekal jsem tam silné klesání v závětří. Už jsem se chystal říct na TS, že jsem to pos**l a tu najednou kopanec, vario zahučelo a já byl v třináctimetrovém výtahu. Rychle klapky na 4 a přitáhnout na 130km/h. Po opuštění tohoto stoupání byl Martin zase o 1,5km předemnou, ale o asi 200m níž. Rychle jsem ho dotáhnul, ale už jsem nezpomalil. Martin sice řekl, ať nikam nespěchám, já ale odpověděl (žertem), že letí moc pomalu a pokračoval jsem dál. Vím, bylo to nefér. Ale už od startu jsem viděl, že ASGéčko má na stejné rychlosti viditelně menší opadání a že by chtělo tak o 10km/h rychleji. Jak jsem říkal, nevěděl jsem, co mne čeká a tak jsem se celou dobu držel na Martinově rychlosti. Dál už to potom byla jízda na +- 250km/h po svahu. Přeskočit na otočák a po dalším svahu do cíle. Na MC jsem nastavil +3,5, a pomalu dobral na DDH +300m. Po opuštění svahu jsem jenom hlídal maximálku, abych nechytil flutter, otočil poslední TP a přihnal se do cíle. Dík patří Martinovi za protáhnutí po mne neznámých kopcích. S pořádnou přípravou se to dalo zaletět o pár minut rychleji.
Teď už nezbyde než doufat, že se mi bude dál dařit...
!
!
