Porovnání kluzáků; výkony, rychlosti...

[Václav Kořínek]

Po posledním dni SBC se (jsem) opět "rozpoutal" diskusi o výkonech jednotlivých typů. Proto jsem zasednul k PC, spustil Condora a začal porovnávat poláry a odvozené hodnoty. Dovolil jsem si vypsat tabulky, aby jste měli i Vy ostatní možnost porovnat.

Začněme standarty. Hodnoty znamenají toto: rychlost v km/h / klouzavost / opadání.

MC ASW 28 Discus2 LS8
1,0 148/38,0/1,08 147/39,7/1,03 151/38,4/1,09
1,5 172/32,9/1,45 163/35,7/1,27 165/35,0/1,31
2,0 183/30,6/1,66 176/32,3/1,52 178/32,1/1,54
2,5 187/29,8/1,74 187/29,8/1,74 188/29,8/1,75

Jestliže budeme brát na trati konstantní vzdálenost mezi stoupáky 15km a sílu 1,5m/s (MC +1,5) a porovnáme ASW s LS, tak vyjde rozdíl výšky na jednom přeskoku +5m pro LS, tj. +3,3sec pro LS. Na 150km trati tak doletí LS do cíle o 33sec rychleji. Shrnuto - při stejném nastavení MC je ASW v nevýhodě.
Když ale porovnáme výkony na stejných rychlostech, dostaneme tuto tabulku (rychlost / klouzavost / opadání / MC na dané rychlosti):

ASW28 Discus2 LS8
148/38,0/1,08/1,0 147/39,7/1,03/1,0 148/39,1/1,05/0,9
172/32,9/1,45/1,5 171/33,5/1,42/1,8 171/33,8/1,40/1,7
183/30,6/1,66/2,0 183/30,7/1,66/2,3 184/30,6/1,67/2,3
188/29,6/1,76/2,7 188/29,5/1,77/2,6 188/29,8/1,75/2,5

Při nižších rychlostech je ASW horší, na vyšších rychlostech jsou výkony srovnatelné.
Z toho mi vychází, že pokud se chce pilot ASW výkonnostně srovnat s LS, tak by musel po vypnutí nechat MC na nule. Zjistí, že průměr stoupáků je 2,0m/s. Aby se vyrovnal LS, musel by potom nastavit MC na +1,7 a ne na +2,0 podle síly stoupání.
( Z tabulek, nebo podle nastavení letadla v Condorovi, lze takto zjistit jednotlivé rozdíly. Vše počítám s plnými nádržemi vody)


Pokračujeme 15-m... Hodnoty v tabulkách jsou opět stejné.

MC ASW 27 Ventus2 LS 6
1,0 171/41,7/1,14 166/42,3/1,09 164/37,2/1,22
1,5 183/39,0/1,30 180/38,9/1,29 187/32,9/1,58
2,0 192/36,8/1,45 193/35,6/1,51 204/30,2/1,87
2,5 201/34,4/1,62 205/32,9/1,73 216/28,3/2,12

Opět příklad: MC nastavené na +2,0 (síla stoupáků), přeskok 20km, trať 200km. LS na prvním přeskoku ztratí na ASW 36sec a na Ventus 29,5sec. Ventus ztratí na ASW 6,45sec. Do cíle tedy ASW doletí o 1min 4,5sec dříve než Ventus a o 6min (!!!) dříve než LS.
Tabulka s porovnáním výkonů na stejných rychlostech:

ASW 27 Ventus2 LS 6
168/42,5/1,10/0,9 169/41,5/1,13/1,1 168/36,3/1,29/1,1
183/39,0/1,30/1,5 183/38,3/1,33/1,6 183/33,7/1,51/1,4
190/37,3/1,42/1,9 191/36,2/1,46/1,9 191/32,3/1,64/1,6
201/34,4/1,62/2,5 200/33,9/1,64/2,3 201/30,7/1,82/1,9

Z tabulky je vidět, že Ventus je malinko (zanedbatelně) horší než ASW, ale LS je propadák.

Dále 18-m.

MC ASW28-18 Discus2c LS 8s
1,0 145/40,0/1,01 144/40,8/0,98 145/42,3/0,95
1,5 171/33,7/1,41 165/35,4/1,29 159/37,8/1,17
2,0 182/31,3/1,61 178/32,1/1,54 173/33,8/1,42
2,5 186/30,5/1,69 186/30,3/1,71 184/30,8/1,66

Příklad (ty samé podmínky jako u 15-m): LS bude v cíli o 20sec dříve než Discus a o 21sec dříve než ASW.
Porovnání na stejných rychlostech vyjde takto:

ASW28-18 Discus2c LS 8s
145/40,0/1,01/1,0 144/40,8/0,98/1,0 145/42,3/0,95/1,0
171/33,7/1,41/1,5 171/33,9/1,40/1,7 170/34,5/1,37/1,9
182/31,3/1,61/2,0 182/31,3/1,61/2,2 182/31,3/1,62/2,4
186/30,5/1,69/2,5 186/30,3/1,71/2,5 186/30,3/1,71/2,6

Je vidět, že LS je lepší na menších rychlostech, s vyšší rychlostí se rozdíly srovnávají. A ještě další příklad - pokud si pilot LS nastaví MC na +1,5, tak pilot ASW +1,2, aby byl na stejných výkonech jako LS.

U třídy volné třídy jenom tabulka výkonů na daném MC:

MC ASW22 Nimbus4
1,0 140/52,3/0,74 143/51,7/0,77
1,5 154/45,2/0,95 157/45,3/0,96
2,0 168/39,4/1,18 171/39,7/1,19
2,5 181/34,6/1,46 184/34,9/1,47

Tady jsou výkony vyrovnané.


Jsem si vědom toho, že záleží hlavně na onom "článku" mezi pedály a kniplem. Jen jsem chtěl matematicky porovnat jednotlivá letadla mezi sebou. Doufám, že jsem to napsal tak, aby jste tomu porozuměli.
A prosím, nekamenovat!!!


EDIT: Koukám, že se ty tabulky nějak smrskly. Snad se v nich vyznáte i tak.

[swt]

[M.Svozil]

Dobrá práce Václave

[Václav Kořínek]

Ještě bych chtěl doplnit, že hlavní výhoda LS8s proti ASW28-18 je ve stabilitě. Dokáže točit na menší rychlosti na malém poloměru, nepadá po křídle jako ASW a snese hrubší "zacházení".

[Skymartas]

Pěkně jsi "zabodoval" Vážně dobrý......

[chrobak]

hustýýý

a ja sem si vzdycky myslel, ze je Ventus o hodne lepsi nez ASW27

jak si to dlouho delal

[Lukáš Jiřičný]

Pěkná práce! Tím se vysvětlují mé "polní" disciplíny v Retru... Já už se bál že je to ve mě

PS - fakt hezký, klobouk dolů

[Semrad]

V podstate to potvrzuje moje pozorovani, jen jsem nemel silu to porovnat az tak dokonale. Super Vaclave

Jeste je treba se zaobirat tocenim, jak se chova LS pri toceni na nale rychlosti. Nemel jsem jeste sanci to odzkouset. Discus a Ventus se na male rychlosti(kus pred padovkou) v toceni proseda nebo minimalne nestoupe. Je treba ho drzet na rychlosti, ale ne zase moc. Zalezi to hodne na sile stoupaku a sile vetru. Pozorovani jsou jen letme co se tyka LS. Vubec nevim jak se chova ASW, jen se mi zdalo, ze pada po kridle drive nez Discus. Samozrejme, dalsim elementem je nastaveni. Discus s tezistem v zadu je temer neriditelny. Je to proste o idealnim nastaveni a stylu letani. Ja letam cg +2, zaroven vetsinou na malych polomerech krouzeni a vetsich naklonech. Bylo by to na hoooodne dlouhe disk(c)use.

[Martin D.]

Je to hodně zajímavé se na to dívat tak pohromadě a porovnávat ty stroje. Klobouk dolů. Já bych se do takové práce nikdy nepustil. Možná kdyby byla veliká nuda

[JirkaŠ]

[quote="Václav Kořínek"]Po posledním dni SBC se (jsem) opět "rozpoutal" diskusi o výkonech jednotlivých typů. Proto jsem zasednul k PC, spustil Condora a začal porovnávat poláry a odvozené hodnoty. Dovolil jsem si vypsat tabulky, aby jste měli i Vy ostatní možnost porovnat............

Toto téma mě potěšilo. Začátkem loňského roku jsem se dost intenzívně zabýval problematikou "skutečné" výkonnosti vybraných typů větroňů v sim. CONDOR. "Výstupem" mého snažení je níže uvedený text a JPEG -obrázek, zobrazující tabulku s výslednými hodnotami (mám to ve formátu .doc a .xls, ale nevím, jak to sem na veb dostat v "přírodním" stavu).
Poznámka k práci Václava Kořínka: teorie by byla jednoznačná pro příný let (přeskoky), ale při "klasickém" termickém přeletu má značnou důležitost "skutečně dosahované" průměrné stoupání při krouženích. Tj. aerodynamická výkonnost éra při režimu kroužení, jaký ten režim je (rychlost, náklon, a z toho tedy poloměr kroužení), stabilita a snadnost pilotáže při tomto režimu. Skutečně dosažitelné průměrné stoupání se mezi jedn. typy může citelně lišit a teoretické rozdíly výkonnosti na přeskoku (mezi typy ér), se můžou podstatně změnit (včetně změny v pořadí výkonnosti jedn. typů; může to být i střídavé pořadí -např. pod průměr 1,5 m/s je lepší jeden typ, nad průměr 1,5 m/s je lepší zase druhý typ větroně.
Před rokem jsem už toto níže uvedené "pojednání" dal "v plen", ale nevím kam se všude dostalo. Pokud jte to už někde viděli, tak se omlouvám, že s tím zase "zdržuji", ale když už je to téma založeno, tak mi to nedalo.

Jirka Štěpánek


…..Měření výkonů vybraných typů větroňů v plachtařském simulátoru CONDOR verze 1.0.5
Jiří Štěpánek, 30.1.2006

Výsledky jsou v tabulkách- soubor v Excelu jako příloha. Bádal jsem nad tím více než 2 týdny. Výkony větroňů a technika letu mne vždy zajímaly a podobné „výzkumy“ jsem v rámci možností prováděl vždy, když to trochu šlo- jak při praktickém létání, tak teoreticky (obvykle během zimních měsíců). Občas mi teoretické výsledky pomáhaly při skutečném létání.
CONDOR mě tedy zajímal i z hlediska takticko-technických možností, které by mohl poskytovat. Proto jsem se pustil do měření výkonů (trochu také zjišťování letových vlastností) ér simulovaných v CONDOR-u. Obecně bych řekl, že tvůrci programu odvedli dosti profesionální práci a jiné sim., které jsem mohl vyzkoušet, nemají šanci.
Tolik na úvod a teď k mým „měřením“.
Pro měřící lety jsem si pomocí počasí „navolil“ maximálně umrtvený „vzduch“ v simulátoru. Všechny lety probíhaly s plnými vodními nádržemi. Nastavování polohy klapky u „klapáčů“ probíhalo dle manuálu CONDOR-a v souboru *.pdf. Myslím, že u jednotlivých typů větroňů není simulována polohová chyba rychloměrného systému snímačů tlaku každého typu éra. Tzn. rychlost indikovanou rychloměrem jsem tudíž používal jako IAS.
1. Měření klouzavostí: prováděl jsem je tak, že jsem si éro nechal „vyhodit“ do výšky ~1500m nad letiště Lesce-Bled, před „odletem“ na vytvořenou „trať“ (1. OB ve směru ~ 140°, vzdálený „přesně“ 70 km) jsem si provedl vyvážení na požadovanou rychlost a na ní jsem „to prohnal“ přes odletovou linii směrem k OB, přičemž jsem si přesně stopnul výšku odletu. Po „vyklouzání“ výšky (přesně 1000 m) jsem si let „pauznul“ a vzdálenost k OB z palubního PDA-čka jsem si odečetl od vzdálenosti 70 km. Výsledkem je přímo hodnota klouzavosti. Pro vzájemné porovnávání ér to myslím dostatečně vyhovuje.
2. Měření „výkluzu“: obdobně jako v předešlém, průlet přes letiště Murska Sobota kurzem 090°, rychlostí 250 km/hod. ve výšce ~30-90 m nad úrovní letiště. Pak pokračoval horizontální let (v reálném větroni je to snazší) až do minimálky, s ASW-27 jsem průběžně odměřoval i různé „výchozí“ rychlosti. Jde to využít při dokluzu (maximální využití energie), ale bacha na chybu! V simulátoru zřejmě není uvažováno s vlivem přízemního efektu- nic tomu nenaznačuje. Pro srovnání: kdysi jsem si teoreticky spočítal, že by NI-2 s vodou mohl letem s „výkluzem“ a letem při zemi (tzn. s přízemním efektem) ulétnout téměř 8 km. Proto jsem byl na toto měření docela zvědavý. Zdá se, že výsledky jsou celkem ve shodě.
3. Klesavost při kroužení: výchozí podmínky stejné jako v odstavci 2. (rovinatý terén pro snazší udržení „horizontu“ v kroužení). Centráž vždy nastavena jako nejvíce zadní (na ocas). Po přelétnutí nad vždy stejné místo, jsem se asi ze 700 m zacvičoval a „ladil optimum“ pro náklon ~30° a od 400 do 200 m výšky jsem stopoval čas kroužení, z něhož jsem potom spočítal průměrné klesání. Tyto výsledky můžou být nejvíce zatíženy subjektivní chybou, ale snad jakousi představu dávají.
4. Vlastnosti ér pří kroužení: Celkově bych éra rozdělil na 2 skupiny. Jednu tvoří větroně od „Holighausů“ (Ventus 2, Discus 2, Nimbus 4), u kterých jsem měl při kroužení příjemný pocit stability a nezáludnosti- více u V 2 a D 2, méně u N 4. Budí dojem, že by se nechaly „více utáhnout“, ale mě se jevilo, že by se neúměrně zvyšovalo opadání, a tudíž se to už nevyplácí. U V 2 se mě zdá, že se nevyplatí kroužit na +2 (snad jen vyjma hodně úzkých stoupání, nebo jen dočasně při potřebě „se podepřít“). Pozn.: Když jsem v Polsku v r. 1998 závodil s NI -3D, tak s ním šlo bez problémů „točit“ při rychlosti 85 km/hod při +2 (max. hmotnost), ale nešlo mě „protáčet kraťasy“. Po nějaké době jsem vykoumal, že když jsem kroužil na 90-ti na +1, tak „kraťasy“ propadávaly a „dlouhé křídlo začalo fungovat“ (bylo mě to trochu proti srsti kroužit rychleji, ale bylo to výhodnější). Možná je i tady nějaká podobnost. Druhou skupinu tvoří ASW 27, LS 8 a ASW 22, které se v kroužení chovají přiměřeně a tím také myslím můžou odpovídat svým „velkým vzorům“. Tak to zatím stačí. Letům zdar. Jirka Štěpánek

Plachtařský simulátor CONDOR verze 1.0.5

1. Výkonnost vybraných typů větroňů - porovnání rychl. polár větroňů (z CONDORa) a jejich
v CONDORU "olétaných" výkonů. (Jiří Štěpánek 30.1.2006)

Měření byla prováděna při nastavení všech voleb v počasí na "nuly" nebo minima, takže "vzduch" byl prakticky "mrtvý".
Chtěl bych si fandit a odhaduji, že chyby mých měření se vejdou do +-1%, s vyjímkou měření klesavosti
v "standardním" kroužení, což je záležitost velmi subjektivní, ale i zde jsem se snažil.

Tabulka 1: (vodní přítěž=max.) _Hodnoty odečtené z polár v CONDORU _Hodnoty "olétané"

Typ větroně
"min. rychlost "
"min. klesání "/ při rychl. [m/s]/ [km/ hod]
"klouzavost max."/ při rychl.
klouzavost při rychlosti [KL] / [km/hod]
"klesání v kroužení/ při rychlosti (náklon~30°)"
[km/hod] [m/s]/[km/hod] [KL ]/[km/hod]
150 180 220 260
max.dolet v konst. hladině ~250 m QNH [km]z rychl. 250 km/hod do Vmin

ASW-22 78 0,47/ 97 62,0/ 112 47,3 34,9 25,1 19 81 0,53/ 97 60,49/ 113 44,01 34,61 26,21 19 ~0,68/ ~92 (flaps 5) 8,0

NI-4 82 0,49/ 99 60,7/ 115 48,7 36,2 25,9 ~19,8 81 0,51/ 99 58,72/ 116 46,37 35,06 26,54 20,21 ~0,73/ ~93 (flaps +2) 8,1

ASW-27 89 0,66/ 104 48,0/ 127 45,8 39,8 29,8 ~22,4 90 0,64/ 104 48,85/ 127 45,88 39,48 30,46 23,38 ~0,91/ ~98 (flaps 5) 8,07

VENTUS 2 88 0,66/ 103 47,9/ 128 45,7 38,9 29,5 ~22,6
88 0,64/ 103 48,51/ 128 45,36 38,22 30,51 23,1 ~0,96/ ~100 (flaps +1) 8,0

LS-8 88 0,73/ 103 42,8/ 122 38,7 31,6 20,9
88 0,73/ 103 42,22/ 122 38,71 31,76 23,75 17,47 ~1,21/ ~98 6,3

DISCUS 2 88 0,71/ 108 44,6/ 120 38,9 31,5 21,1
89 0,72/ 108 44,10/ 120 40,35 32,25 23,94 17,5 ~1,12/ ~100 6,7

Tabulka 2: ASW-27: Max. dolety při "výběhu" v konst. Hladině~250 m QNH z různých výchozích rychlostí (voda max.)
Výchozí rychlost [km/hod]: 90 100 110 120 140 160 180 200 220 250
Dolet [km]: 0 0,27 0,75 1,22 2,19 3,32 4,51 5,60 6,34 8,07

Bohužel nevím, jak vám to můžu hodit na web v "originálu", tady se to "zdrclo". Poraďte kdo víte.

Jirka Š.

[Václav Kořínek]

Jak jsem psal, šlo mi jen o "matematické" porovnání. Proto jsem dopisoval, že třeba LS8s má oproti ASW28-18 větší výhodu než ve výkonech ve stabilitě. ASW obecně /typy v Condorovi p10/ má větší nestabilitu a v kroužení se musí držet na rychlosti. Neplatí to ale úplně pro klapkáče, ASW22 dokáže při utáhnutí prostoupat Nimbuse, stejně tak ASW27. Akorát to musí být v silném stoupání a klapky otevřít na 4 /u obou/.

Z uvedených tabulek a měření si troufám říct, že, až na výjimky jako LS6, nejde nějaký typ vyzdvihnout a nějaký zavrhnout. Samozřejmě, rozdíly jsou, ale když si dá člověk práci, dokáže najít taktiku a techniku letu, kde se rozdíly ve výkonosti velkou měrou přiblíží k sobě. Bohužel v Condorovi je hodně důležitý joystick. Rozdíl výkonů při rychlostech odlišných jen v řádu km /např. 145-148.../ je zřetelný a pokud je "nekvalitní" joy, nedáse toho využít. Viz. můj příklad - polský no name joy mi nedovoluje pořádně vyvážit a celý let musím "tlačit". K tomu velké mrtvé zóny a skokové "zabrání" osy po překročení mrtvé zóny mi nedovolí udržet danou rychlost a celý let jenom kvedlám kniplem.

A teď, po uvedení měření výkonů a zjištění v čem je ten který kluzák lepší, bych uvítal diskusi - poradnu o taktice letu, jak být co nejlepší.

[Kunčar Antonín]

Zdarec všem,
taky se potýkám s problémem nekvalitního joysticku (Genius F 23U) ale měnit ho nehodlám z důvodu že má směrovku extra a ne na třetí ose. Na předražené pedály nebo jejich zbastlení zatím rezignuju a tak mi nezbývá než trpět nekvalitku. Jednotlivé typy si vybírám podle odhadnutého počasí porovnáním polár a tak lítám podle toho co mi vychází nejlíp a nepreferuji žádný typ. Je to o pilotáži - i v reálném létání se jevily rozdíly nejen mezi typy ale i jednotlivými kusy stejného typu a bylo to o tom jak si nejrychleji zvyknout, když na člověka nevyšel jeho oblíbenec. Jedna zbytečná zatáčka smaže rozdíl výkonosti na 150 km trati ). Co mi víc vadí je nějaká nedoladěná dynamika letu a mizerný zisk výšky při dynamickém létání. V reálu i Orlík dokázal víc , je pravda že lehce pokořil i Vosu ale ta je konstruktérský paskvil.

[Semrad]

A teď, po uvedení měření výkonů a zjištění v čem je ten který kluzák lepší, bych uvítal diskusi - poradnu o taktice letu, jak být co nejlepší.

Tuhle diskusi jsem tady tuhle zkusil rozpoutat, ale je to tak problematicke, ze o tom ani nejde diskutovat. Maximalne kazdy muze napsat jak a co leta. Ja se ucil pozorovanim ostatnich za letu, pokud jsem jim stacil. Pak si z toho clovek musi vybrat co je dobre a co spatne. To se zjisti opet jen zkousenim. Stejne tak jsem hledal optimalni nastaveni. Joy je zaklad vseho. Nedavno mi vykopl smerovku tesne pred pristanim v zatacce tesne nad zemi. Mel jsem tolik prace s vyrovnanim, ze jsem nestihl ani vysunout podvozek.

[Václav Kořínek]

... V reálu i Orlík dokázal víc , je pravda že lehce pokořil i Vosu ale ta je konstruktérský paskvil...

Vosa není konstruktérský paskvil, ale technologický. Bohužel se na tom podepsalo komunistické hospodářství. Kdyby už tehdy šlo použít kvalitní "lamináty", byla by o dost lepší.

[swt]

Nakolik se na letových kvalitách podepíše technologie? Podle selskýho rozumu se mi zdá že při dodržení váhy a kvality povrchu by mělo letadlo podávat stejný výkony bez ohledu na materiál ... a Vosa teda moc kvalitní výkony nepodává ...